Jak fungují akumulační krby

Popis užívání akumulačního krbu

Akumulační krby jsou určeny pro všechny milovníky ohně. Bývají totiž často opatřeny velkými prosklenými dvířky a tím nabízí úžasný pohled do plamenů krbu. Při tomto komfortu však dokáží, díky své konstrukci a použitým materiálům, rozložit vytvořenou tepelnou energii do delšího časového intervalu. Tím sníží aktuální hodinový výdej tepelné energie a nepřetápí tak nepříznivě interiér.

 

Způsob topení v akumulačním krbu

Akumulační krb používáme tak, že přikládáme přibližně 2 až 3 hodiny od počátečního zapálení (celkem tři dávky paliva). Během této doby má uživatel zajištěn pohled do plamenů. Díky své konstrukci krb naakumuluje velkou část vytvořené tepelné energie. Tuto energii odsálává krb svými stěnami ještě mnoho hodin po dohoření (takzvanými sálavými stěnami). Většina akumulačních krbů je dimenzována na časový interval 8 až 10 hodin.

Vzhled krbu a prostorová dispozice

Akumulační krby mohou být opatřeny různými dvířky. Obecně se dá říci, že čím menší dvířka vybereme, tím menší je podíl přímého sálavého tepla od plamenů ohně. Do domů s nižší energetickou ztrátou je tak vhodné použít dvířka menších rozměrů a naopak. Akumulační krb není nijak prostorově náročný. Rozměrově jsou akumulační krby podobné, leckdy identické, jako dříve oblíbené a často používané krby teplovzdušné. Rozdíly mezi těmito krby se skrývají v jejich konstrukci a způsobu používání.

Energetický výdej akumulačního krbu

Díky modernímu stavitelství rodinných domů má dnes většina vytápěných objektů tepelnou ztrátu pod 10 kW. Tepelná ztráta vyjadřuje, kolik objekt ztratí tepla větráním a prostupem tepla stavebními konstrukcemi za jednu hodinu. Zjednodušeně řečeno stejné množství tepla musíme do objektu každou hodinu přivést, abychom v domě udrželi požadovanou teplotu.
Je však třeba přihlédnout na fakt, že tepelná ztráta je určována pro teplotní extrém od -18 °C do -10 °C (v závislosti na oblasti a nadmořské výšce). Nejčastěji se venkovní teploty v topných dnech pohybují okolo cca 2 °C až 4 °C. Pro tuto teplotu je poté tepelná ztráta objektu přibližně poloviční.Když k tomu přičtu fakt, že většinou krbem přitápím jen lokálně část domu, tak reálné ztráty, které musím krbem vykrýt, jsou jen několik málo kilowatů za hodinu.A právě proto akumulační krby vytlačují dříve používané krby teplovzdušné, které moderní interiéry nezdravě a nepříjemně přetápějí. Jsou cenově dostupnou alternativou, která navíc vypadá podobně. Jen uživateli přináší tepelnou pohodu a zdravý způsob vytápění.

Sálavé teplo

Akumulační krb má navíc jednu obrovskou výhodu ve formě způsobu předávání tepelné energie do svého okolí. Na rozdíl například od teplovzdušných krbů, které jen ohřívají vzduch, využívají akumulační krby takzvaného sálání tepelné energie. Díky sálavému teplu nevzniká vrstvení do tepelných zón a teplota v místnosti je tak od podlahy po strop velice konstantní.

Jedná se vlastně o určitý druh infračerveného záření. Je to záření podobné záření slunečnímu. Jistě všichni znáte účinek slunečního záření, kdy i v mrazivých dnech dokáže slunce náš organismus příjemně zahřát. Stejně tak akumulační krb ohřívá předměty, do nichž vyzářená energie vstupuje bez zbytečného ohřívání vzduchu v okolí krbu.

Sálavé teplo na člověka působí regeneračně, protože dokáže působit na nervové zakončení v hloubce ~ 0,1 mm v tkáni. Tím uvolňuje a uklidňuje. Jeho konkrétní, vědecky podložené přínosy jsou:

  • Podporuje celkovou látkovou výměnu
  • Uvolňuje svaly a napětí v nich
  • Redukuje vysoký krevní tlak a podporují krevní oběh
  • Zlepšuje zásobování těla kyslíkem
  • Má pozitivní účinky na imunitní systém
  • Podporuje samoléčebný proces
  • Redukuje úroveň kyselin a očišťuje tělo

 

Vnitřní jádro akumulačního krbu

Vnitřním jádrem akumulačního krbu je krbová vložka připojená na takzvaný akumulační tahový systém. Krbová vložka musí být výrobcem určena pro zabudování do uzavřené obestavby akumulačního krbu. Není totiž chlazena proudícím vzduchem tak, jako například krbová vložka umístěná v teplovzdušném krbu. Díky tomu je teplotně mnohem více namáhána a musí být na takové namáhání navržena.

Na výstup spalin z krbové vložky je u akumulačních krbů připojen akumulační tahový systém. Jeho přesné umístění, délku, průřez a tloušťku materiálu je nutné odborně nadimenzovat přesně na míru konkrétnímu komínu, použité krbové vložce a nadmořské výšce. Pro toto dimenzování využíváme jak tradiční výpočtové metody, tak moderní softwary využívané v celé evropě.

Do krbové vložky se přikládá taková dávka paliva (dřeva), která vytvoří tu správnou teplotu potřebnou pro nahřátí akumulačního tahového systému. Akumulační systém se „nabije“ tepelnou energií, kterou odsálává postupně ještě dlouho po dohoření v krbové vložce.

Plášť akumulačního krbu

Akumulační krb je takzvaná sálavá stavba. To znamená, že předává tepelnou energii sáláním z teplosměnných ploch krbu. Teplosměnná plocha (plášť krbu) je vyhotovena z materiálů zajišťujících plynulé odsálávání tepla, takže z materiálů s dobrou vodivostí tepla.V komoře krbu se hromadí teplo nejdříve během hoření sáláním z kovového korpusu krbové vložky, později sáláním z akumulačního tahového systému. Toto nahromaděné teplo prochází pláštěm krbu a je předáváno do prostoru kolmým odsáláváním z pláště (teplosměnných ploch).

Regulace akumulačního krbu

Hoření v akumulačním krbu regulujeme přivíráním přívodu spalovacího vzduchu. Vzduch je možné regulovat dvěma způsoby. První možností je ruční regulace hoření, která je součástí každé krbové vložky. Druhou je použití elektronické regulace hoření. Ta na základě teplotního čidla pouští pro hoření přesně tolik vzduchu, kolik krb zrovna potřebuje.

Velkou přidanou hodnotou regulace hoření je, že po dohoření zcela zavře klapku vzduchu a zastaví tak průtok vzduchu přes krbovou vložku a akumulační zásobník. Pokud by totiž vzduch systémem proudil, tak by fungoval jako „chladič“ a odebíral by tepelnou energii do komína.

Další výhodou elektronické regulace hoření je možnost regulace komínového tahu pomocí komínové klapky. Ta je regulovaná na základě teploty do komína a hlídá tak, aby právě komínem neodcházelo zbytečně velké množství nevyužité energie. Tím je vlastně optimalizována účinnost krbu na maximum a zároveň chráněn komín proti poškození spalinami o zbytečně velké teplotě.